Jak jsme byly v podzemních garážích

No tak to jsme takhle jednou s Petrou vyjely na nákup na Smíchov. Pěkně autem, jako správný pražský holky. V garážích jsme si před závorou vzaly lísteček, zaparkovaly na H3 a utíkaly "shopovat". Využily jsme všechny vymoženosti nákupního centra, od nepříjemných prodavačů v optice až po cheeseburger a kafíčko vedle multikina, a šupajdíme zpátky do garáží. A zde se nám začíná odvíjet ten několikaminutový příběh, který dokázal, že holt nejsme ty správný holky na nákupy v multimegaobchodním centru.
Péťa vytáhla z kabelky lísteček od závor a společně jsme se odhodlaně postavily před tu digitální krabici, co vám vypočítá, kolik stovek máte zaplatit za to, že jsme se tam uráčili zaparkovat. Trvalo dlouho, než krabice souhlasně pípla. Žádnou cenu ale neukázala, no tak super - jedem domů. Zádrhel číslo jedna - u výjezdu nám další čtečka oznámila, že naše karta je "neznámá". Tak jsme si vycouvaly zpátky na parkoviště a běžíme k prvnímu automatu. Zádrhel číslo dvě - automat nepípá. Nedělá nic. A tak se nás automat mužným hlasem zeptal, co máme za problém? Já jsem celá udivená, co to - jak to, že to na nás začalo mluvit??? Technicky nadanou Petru napadlo zmáčknout tlačítko "info". Pán nás otráveně ujistil, že za chvilku je u nás.
Při pohledu na naší kartičku zjistil zajímavou věc - je 14 dní stará.
"Nemáte náhodou v kabelce ještě jednu, dnešní?"
"Ježííš, a jóó, máme..."
No. Tak pádíme pryč. Ale - zádrhel číslo tři. Byli jste někdy na Smíchově v garážích? A vyjížděli jste někdy exitem Kartouzská? Tušíte, jak prudký je tam kopec? A na jeho vrcholku je semafor. A na tom pochopitelně červená. Peklo pro řidičky jako jsme my. Petra ale byla velmi odhodlaná - "já počkám, až odjede ten přede mnou, protože budu mít fakt raketovej start." A tak ten před námi mizí v dáli, plyn je na podlaze, auto mocně zařve a... chcípne. To jsou starty, co?
No tak jsme se teda dohodly, že přístě pojedeme tramvají...

Škodolibá radost

Za rohem máme potraviny - večerku, prostě ten obchod, co si naši šikmoocí přátelé otvírají na každém kroku. Je to trochu paradox - ten obchod totiž vznikl na místě, kde byl předtím obchod s oblečením Thor Steinar, oblečením pro holohlavé blbečky. Byly tady dva takové, jeden hned vedle ještě zůstal. Trochu zvláštní, vidět vedle sebe obchody, které jsou tak odlišné. A dneska, když jsem šla nakoupit do té večerky, ulpělo mé oko na krásné věci - výloha a dveře obchodu pro blbečky jsou celé celičké polité černou barvou. Barva je i na chodníku, barva je na domě, prostě celý Thor Steinar nebo Londsdale nebo co to tam prodávají, celé je to pocákané černou barvou. To člověka potěší, že není jediný Leteňák, kterého uráží, že tady takový obchod vzniká, a co víc, že se tady už pár let drží.

A pak si člověk představí, jak musí prodavač odstraňovat tu černou barvu a jeho bílé árijské ruce se začerní... Nádherná to představa:)

Škola volá

Nevím, kterého magora napadlo vymyslet studijní oddělení, no to teda fakt nevím. Nicméně, pokud někdy v životě půjdete na studijní oddělení, máte jistotu, že se vám dostane několika věcí, a to:

a) ujištění, že jste naprostý debil, který na té škole, potažmo na celém světě nemá co pohledávat,
b) pohlavek za to, že nemáte prostudovanou Karolinku od začátku na konec a zpět,
c) kopnutí do zadnice za to, že jste tam vůbec chodili, protože co máte sakra co chodit na studijní a něco po nich chtít.
Dneska jsem totiž byla poprvé ve své nové škole. První předmět, na který jsem chtěla jít, byl Úvod do religionistické práce. Žel, když jsem vystoupala do učebny H301, zjistila jsem ze vzkazu, že se přednáška přesouvá do PC laboratoře v H107. A tady nastal malý zádrhel - H1O7 je z technických důvodů uzavřená a zamčená. Šla jsem tedy na kávu. Hm.
Další předmět, Teologická propedeutika a specifika pravoslavné církve, se vydařil, ve stísněných podmínkách kabinetu přednášející, která měla nemocná záda a nemohla se vůbec pohnout. A další předmět, Dějiny církve ve středověku, odpadl. Tak jsem doma a tuto velmi zajímavou (?) látku vám sděluji. A jako závdavek připojuji větu pí. přednášející:
Křesťan - antisemita je nonsens, všichni křesťani si tehdy měli navléct žluté hvězdy na ruku.