Letenské příhody

Já se prostě doma učit nemůžu. Je tady hrozně moc věcí, které mě rozptylují. Tak jsem šla na zahrádku do Vosího hnízda a tam se téměř čtyři hodiny učila. Pan číšník byl moc milý, pořád mě obskakoval. Vždycky ke mně tak opatrně přistoupil a zeptal se, jestli něco nechci. Pak už to došlo tak daleko, že mi pokládal otázky typu "a nechcete třeba ještě kafe?" "a co třeba víno, nechcete střik? nešlo by vám to líp?" "já bych vám rád nějak pomohl, s tím učením, ale to asi nejde, co? Já bych tomu asi stejně nerozuměl"...
A vždycky když jsem si dala pauzu, tak jsem pozorovala. Kupříkladu ten pán, co tam sedí v podstatě pořád, se jmenuje Ruda a zná téměř všechny, co bydlí na Letné. A ta paní, co přišla za ním, se stěhuje jinam, teď už má v bytě jen postel, televizi a stolek, ale ten týden už to vydží. A ten vitální stařík, co šel okolo, dostal od Rudy vynadáno, proč když se jde sakra projít do parku v tomhle vedru, nenosí čepici. V jeho věku, on mu ten Ruda tu čepici snad koupí. Načež starý pán mě oslovil, i když na něj Ruda pištěl, ať mě neruší při učení, a mezi řečí mi sdělil, že mu letos v dubnu bylo 96 a je to jen proto, že celý život nepije, nekouří, a sportuje. A když stařík odešel, Ruda jeho slova potvrdil s tím, že dokonce jezdí okopávat na chatu záhonky a otrhávat stromy. A stěhující se paní vysvětlil, že je ten starý pán vitální jen proto, že "se beztak celej život kurvil, i když byl dvakrát ženatej".
No, vlastně to byl dneska docela příjemný den.